Ebola v Demokratické republice Kongo

Demokratické republice Kongo byl zaznamenám výskyt nových případů onemocnění viru Ebola (EVD) a to v oblasti Bikoro, která leží v severozápadní části země blízko hranic s Republikou Kongo. Ministerstvo zdravotnictví Demokratické republiky Kongo zároveň informovalo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o situaci, že 2 z 5 vzorků odebraných od 5 pacientů byly pozitivně testovány na EVD v národním výzkumném institutu v Kinshase (identifikace pomocí metody RT PCR).

 

Od 4. dubna do 14. května 2018 bylo v Demokratické republice Kongo hlášeno celkem 41 případů EVD (2 potvrzené případy, 20 pravděpodobných a u 19 případů je podezření na EVD), 18 osob EVD podlehlo, ve třech případech došlo k nákaze u zdravotnických pracovníků a dalších 431 kontaktů je zdravotnickými pracovníky monitorováno a to denně pro pečlivé sledování projevů symptomů nemoci.

 

Kromě oblasti Bikoro odkud byly hlášeny první případy a je z ní hlášeno 34 případů EVD (2 potvrzené, 18 pravděpodobných, 14 podezřelých, 3 negativní a 274 kontaktů), se vyskytl EVD i v Mbandaka (2 pravděpodobné případy, 12 kontaktů) a v Iboko (3 pravděpodobné, 3 podezřelé a 115 kontaktů).

 

U pacientů se projevily symptomy: horečka, zvracení, bolesti břicha, bolesti svalů a kloubů, někteří z pacientů vykazovali rovněž hemoragické příznaky a symptomy (21 případů). 

 

První případy byly hlášeny ze zdravotnického zařízení iIkoko Iponge, asi 30 kilometrů od Bikoro. Jedná se o celkem devátou epidemii EVD v Demokratické republice Kongo od roku 1976. Poslední byla zaznamenána v  roku 2017 v  severní části země.

 

V oblasti Bikoro se jedná o první epidemii EVD, která však sebou nese potencionální riziko širší kontaminace, vzhledem k tomu, že epicentrum v Bikoro, se nachází na břehu jezera Tumba, které je přímo napojeno na řeku Kongo. Situace se v oblasti mění velmi rychle a varováním jsou případy z Mbandaka, přístavního města na řece Kongo vzdáleného od epicentra v Bikoro 250 km.

 

První multidisciplinární zdravotnický tým složený z odborníků Lékařů bez hranic (MSF), WHO a místního zdravotnického oddělení odcestoval 8. května do oblasti Bikoro, aby podpořil místní zdravotníky, jelikož zdravotnická zařízení v Bikoro mají velmi omezenou funkcionalitu a spoléhají na mezinárodní organizace, které jim zajištují dodávky zdravotnického materiálu. V oblasti se nachází celkem 19 zdravotnických center a populace čítá 163 000 obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví Demokratické republiky Kongo úzce spolupracuje s WHO, MSF a dalšími partnery tak, aby nedošlo k rozšíření EVD z epicentra a předešlo se možnému ohrožení dalších životů. WHO v následujících dnech plánuje do oblasti vyslat epidemiology, logistiky, klinické lékaře a odborníky na prevenci a kontrolu infekcí a další odborníky v oblasti rizik. WHO zároveň varovala sousední země. K dispozici pracovníkům bude také mobilní laboratoř a expertní tým na sanitaci a hygienu prostředí.

 

První výskyt EVD byl zaznamenám v roce 1976 v Jižním Súdánu a v Demokratické republice Kongo, a to v odlehlých oblastech blízko deštných pralesů. V období 2014 – 2016 proběhla v Africe rozsáhlá epidemie Eboly, která zasáhla několik zemí, nejvíce pak Sierra Leone, Libérii a Guineu.  Jako zdroj EVD se uvádí netopýr rodu Pteropodidae. Na člověka se virus následně přenese po kontaktu s krví, sekrety, orgány nebo jinými tělesnými tekutinami nakažených zvířat, jako jsou šimpanzi, gorily, kaloni nebo lesní antilopy. Z člověka na člověka se EVD šiří přímým kontaktem (přes oděrky na kůži nebo přes sliznici) s krví, sekrety, orgány nebo jinými tělesnými tekutinami infikovaných lidí a s povrchy a materiály, jež byly kontaminovány těmito tekutinami. Inkubační doba nemoci je 2 až 21 dní, člověk není infekční až do doby než se objeví první příznaky, kterými jsou náhlá únava, bolest svalů, bolest hlavy a bolest v krku, později nastupuje zvracení, průjem, vyrážka, zhoršená funkce jater a ledvin, v některých případech dochází k vnitřnímu a vnějšímu krvácení. Laboratorní nález pak ukazuje na nízké počty bílých krvinek a naopak na zvýšené jaterní enzymy. Diagnostika EVD se provádí pomocí laboratorních testů a to nejčastěji metodou ELISA, pomocí metody PCR, nebo izolací viru na buněčné kultuře.

 

Prevencí před nákazou je snížení rizika přenosu viru na člověka z volně žijících živočichů a to bezpečnou manipulací s těmito živočichy (ochranný oděv, rukavice) a se vyvarovat konzumaci syrového maso z těchto živočichů. V případě přenosu z člověka na člověka je nutné dbát při péči o nemocné na dodržování nošení osobních ochranných pomůcek a vyhýbat se kontaktu s tělními tekutinami nakažených osob. Dodržovat základní hygienické standardy včetně mytí rukou a provádět sanitaci povrchů.

 

 

 

 

Zdroj text:

 

http://www.who.int/news-room/detail/08-05-2018-new-ebola-outbreak-declared-in-democratic-republic-of-the-congo

http://www.who.int/csr/don/10-may-2018-ebola-drc/en/

http://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/ebola-virus-disease

 

obrázek zdroj:

http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/272509/SITREP-EVD-DRC-20180511.pdf

 

 

Převzato z: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/ebola-v-demokraticke-republice-kongo_15459_5.html