Pertuse (dávivý kašel, černý kašel)

Pertuse je akutní, bakteriální onemocnění dýchacího ústrojí s vysokou nakažlivostí.

 

Původcem onemocnění je bakterie Bordetella pertussis, resp. B. parapertussis. Jedná se o striktně lidský patogen, který je citlivý na cílenou léčbu antibiotiky.

 

Inkubační doba je 7-21 dní, průměrně 7-10 dní.

 

Stádia pertuse

 

  • Katarální (kašel, zánět sliznic)

                    - při nasazení antibiotik dojde k rychlé úzdravě

                    - problém včasného rozpoznání

  • Paroxysmální (se záchvatovitým kašlem)

                    - po nasazení antibiotické terapie není za cca 5-8 dní jedinec infekční

 

  • Rekonvalescence

 

  • Přenos se uskutečňuje vzdušnou cestou, kapénkami při kašlání, smrkání a osobním kontaktem. V posledních letech dochází k výraznému nárůstu počtu případů, a to i u očkovaných osob, onemocnění se posunuje směrem do vyšších věkových skupin. Hlášená nemocnost se zvyšuje zejména ve věkové skupině 10-14letých. Obecně se předpokládá vysoká podhlášenost vzhledem k nepoznanému průběhu onemocnění u mladých a dospělých osob.

 

  • Klinický průběh: u novorozenců mívá dávivý kašel vážný průběh, protože ještě nemají vyvinutý kašlací reflex, vážný průběh bývá i u kojenců. Chorobu také mohou doprovázet zdravotní komplikace jako vážné zápaly plic, selhání krevního oběhu, centrálního nervového systému či těžké celkové onemocnění, na jehož následky mohou děti i zemřít

 

 

U starších dětí lze pozorovat typický klinický průběh onemocnění, které většinou začíná jako zánět horních cest dýchacích se zvýšenou teplotou, kýcháním, bolestmi v krku a postupně se zhoršujícím kašlem. V dalším stádiu dochází k typickým dráždivým záchvatům neproduktivního kašle, které mohou vést ke zvracení (dávivý kašel). Kašel připomíná kokrhání. Tyto příznaky mohou trvat i řadu týdnů.

 

U dospělých má dávivý kašel často i atypický projev, nejen že nedochází k dalším komplikacím, ale nemusí se u nich projevit ani typický kokrhavý kašel. Často tak nepoznají, že trpí touto infekční bakteriální nemocí. Po celou dobu onemocnění tak mohou nakazit své okolí, zejména novorozence nebo kojence, kteří ještě nejsou proti nemoci chráněni očkováním.

 

Stádium rekonvalescence je zdlouhavé a je provázeno přetrvávajícím kašlem. Onemocnění trvá obvykle 6-8 týdnů. Mezi nejzávažnější komplikace patří pneumonie s 54 % smrtností a pravostranné selhání srdce.

 

Graf 2 – Pertuse - nemocnost ve Středočeském kraji a České republice v období let 2008 – 2017   

 

 

V roce 2017 bylo ve Středočeském kraji hlášeno 66 případů onemocnění (nemocnost 5,0/100 000 obyvatel), ve srovnání s nemocností v ČR (6,3/100 000 obyvatel) byla nemocnost nižší o 20,6 %. Oproti loňskému roku, kdy bylo hlášeno 72 případů, se jedná o pokles o 8,3 %. Oproti pětiletému průměru klesl počet onemocnění o 49,3 %. Onemocnění byla hlášena ze všech okresů kraje mimo okresy Beroun, Kladno a Příbram. Nejvyšší nemocnost byla hlášena z okresu Mladá Boleslav (22,2/100 000 obyvatel). Nejvyšší specifická nemocnost byla zaznamenána ve věkové skupině 0 let a činí 13,5/100 000 obyvatel. Onemocnělo 15 dětí, 6 mladistvých a 45 dospělých osob (42 mužů a 24 žen). 31 případů onemocnění bylo sporadických a ve 35 případech se jednalo o onemocnění v rodinných výskytech.

 

Proč jsou nejvíce ohroženy děti?

 

Dávivý kašel představuje největší riziko pro novorozence a kojence s nedokončeným očkováním. Děti jsou v České republice očkovány tzv. hexavakcínou, která se podává ve třech dávkách. Ochrana proti očkovaným nemocem plně nastupuje až po několika měsících života, tedy po druhé dávce vakcíny, do té doby jsou děti vystaveny riziku nákazy infekčními nemocemi včetně nákazy černým kašlem. Hexavalentní vakcína je určena pro očkování proti: záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a onemocnění vyvolaná Haemophilus influenze typu B. Imunita po prodělané infekci nebo očkování není celoživotní, zdrojem onemocnění pro kojence tak může být matka nebo dospělý člověk z jeho blízkého okolí. K zabezpečení dostatečné hladiny protilátek v dospělosti se doporučuje přeočkování dospělých minimálně 1x za život.

 

Jak ohrožuje dávivý kašel dospělé?

 

Od roku 2012 patří nejvyšší počet případů dávivého kašle do věkové kategorie mezi 15 a 19 lety. V posledních letech navíc stoupá i počet hlášených nemocných ve věku budoucích rodičů (20 let a více), což zvyšuje riziko ohrožení novorozeného dítě. Pokud se dospělí nenechávají pravidelně přeočkovávat, nejsou proti nemoci chráněni. Očkování nepůsobí dlouhodobě a stejně jako prodělání onemocnění nezanechává celoživotní imunitu - ochranu.

 

Jak postupovat při podezření na dávivý kašel?

 

Při podezření na onemocnění dávivým kašlem, je třeba navštívit lékaře a nechat si udělat výtěr ze zadní stěny nosohltanu – nejlépe na kultivační vyšetření nebo průkaz DNA původce onemocnění (PCR vyšetření). Ideální doba k odběru pro vyšetření metodou PCR je na počátku onemocnění, do 3 týdnů trvání příznaků (kašle), před zahájením antibiotické léčby. K odběru je nutné přijít ráno nalačno; velmi důležité je před odběrem nekouřit, nečistit si zuby a nežvýkat žvýkačku! Výsledky kultivačního vyšetření jsou známé obvykle do týdne, výsledky PCR vyšetření jsou rychlejší.

 

Možnosti prevence

 

Vakcinace - zavedení plošné vakcinace v roce 1958 přineslo významný pokles nemocnosti i úmrtí. Od roku 1990 však u nás výskyt dávivého kašle opět narůstal. Přestože vakcinace představuje doposud nejspolehlivější prevenci, poskytuje imunitu pouze na 3 až 12 let. V rámci základního očkování se u nás proti dávivému kašli chrání kojenci a batolata (hexavalentní očkovací látkou – tři dávky do 13. měsíce věku dítěte) a přeočkovává se mezi pátým a šestým rokem a ještě jednou mezi desátým a jedenáctým rokem života. I z nastavení základního očkování lze vyčíst potřebu pravidelně obnovovat ochranu proti černému kašli a přeočkovávat. Dospělí na toto musí myslet sami – k dispozici mají šetrnou kombinovanou vakcínu, která jim navíc prodlouží ochranu proti onemocnění tetanem. Přeočkovává se jednou dávkou.

 

„Cocoon“ strategie – představuje očkování proti dávivému kašli zaměřené na nejbližší okolí dítěte, tedy rodiče, sourozence, prarodiče a dále na všechny osoby, které přijdou do styku s dítětem během prvního roku života. Ochrana nejmenších je tedy plně v rukou dospělých, kteří by si měli hlídat aktuálnost vlastního očkování proti dávivému kašli. Nejnovější data ukazují, že „cocoon“ strategie může snížit počet případů černého kašle u dětí do 3 měsíců věku až o 70 %.

 

 

Použitá literatura:

Fabiánová K, Maixnerová M, Kříž B. Příčina úmrtí: Pertuse ?! Zprávy CEM (SZÚ Praha), 2007; 16(8): 359–362.

Havlík Jiří et al.: Infekční nemoci, 1985

SZÚ, Tisková konference 20. listopadu 2014

Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie (SZU, Praha)

Výroční zprávy KHS Středočeského kraje

 

 

 

Zpracovaly: MUDr. Dana Taclová, vedoucí oddělení protiepidemického pro Prahu východ a západ

Václava Zvolská, referent oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha západ

 

Zpracováno dne: 21. 11. 2018