Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Informace pro veřejnost o podmínkách práva přístupu k informacím a o podmínkách, za nichž jsou informace poskytovány v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

I. Název povinného subjektu

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze

II. Důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze (dále též jen „KHS“) je správním úřadem zřízeným § 82 odst.1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Působnost orgánu ochrany veřejného zdraví dle přílohy č. 2 citovaného zákona vykonává na území Středočeského kraje, tj. pro okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.

KHS jako subjekt práva veřejného je organizační složkou státu. Funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví ČR, které je současně jejím nadřízeným orgánem.

Na základě ustanovení § 82 odst. 2 výše citovaného zákona KHS v jejím správním obvodu náleží:

1. Vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, vyplývajícího z ustanovení § 84 a následujících citované zákonné úpravy.
2. Vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví, včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť.
3. Na návrh povinného subjektu rozhodnutím zařazovat práce do příslušných kategorií a stanovovat, které práce jsou pracemi rizikovými a vést evidenci rizikových prací.
4. Za podmínek stanovených zákonem stanovit minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek, lhůty a minimální náplň vstupních, periodických, výstupních a následných lékařských preventivních prohlídek osob vykonávajících rizikové práce.  
5. Za podmínek stanovených zákonem určit zaměstnavateli způsob a minimální rozsah sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce, faktory pracovních podmínek.
6. Vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinností zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči a poskytovat zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace nutné k ochraně zdraví při práci. Na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení vykonávajících závodní preventivní péči.
7. Provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání.
8. Zřizovat komise v případech zákonem stanovených.
9. Plnit úkoly dotčeného správního úřadu.
10. Uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotnických rizik.
11. V rozsahu stanoveném zákonem projednávat přestupky.
12. Nařizovat, organizovat, řídit, popř. i provádět opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a v uvedeném rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a určovat jim, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění.
13. Nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a opatření k ochraně zdraví při výskytu zdravotně závadných výrobků, vod a jiných mimořádných událostech a rozhodovat o jejich ukončení.
14. Usměrňovat a kontrolovat činnost zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám.
15. Nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu zdravotně závadných výrobků, vod a jiných mimořádných událostech a rozhodovat o jejich ukončení.
16. Stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách.
17. Nařídit osobě provozující stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti.
18. Provádět epidemiologická šetření.
19. Provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence, negativního ovlivňování zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a pracovních podmínek.
20. Spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu.
21. Podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.
22. Potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění, že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku, jejich ukončení, popřípadě jejich trvání.

III. Organizační struktura

V čele KHS stojí ředitel jmenovaný ministrem zdravotnictví na návrh hlavního hygienika České republiky. Řediteli KHS jsou organizačně přímo podřízeni náměstci pro odbornou činnost, pro správní činnost a pro ekonomicko-provozní činnost. Ředitele KHS v době jeho nepřítomnosti zastupuje náměstek pro odbornou činnost.

KHS se člení na úseky, odbory a oddělení začleněná v jednotlivých úsecích. Dále je v organizační struktuře vyčleněn útvar sekretariát ředitele, jehož součástí je i pracoviště krizového řízení a zdravotní politiky.

Úsek odborných činností sestává z následujících odborů:
a)    odbor protiepidemický,
b)    odbor hygieny obecné a komunální,
c)     odbor hygieny práce,
d)    odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání,
e)    odbor hygieny dětí a mladistvých.

Úsek správních činností tvoří:
a)    oddělení právní a kontrolní a
b)    oddělení personální a dokumentační.

Úsek ekonomicko-provozních činností tvoří:

a)    oddělení ekonomické a
b)    oddělení provozně-organizační.

Z hlediska územní působnosti se KHS člení na pracoviště v sídle, spravující území okresů Praha-východ a Praha-západ, a 10 územních pracovišť. KHS má sídlo v Praze 2, Dittrichova 329/17. Svá územní pracoviště má KHS ve městech Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Příbrami a Rakovníku a s těmito pracovišti tvoří jednotný funkční organizační a ekonomický celek.

IV. Kontaktní spojení

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze

URL: www.khsstc.cz

Kontaktní údaje (tel.čísla, e-mailové adresy) konkrétních zaměstnanců jsou obsaženy v záložkách jednotlivých organizačních útvarů KHS v levé nabídce.

Příjem žádostí: 

• ústní žádosti přijímají všechna pracoviště v úřední dny pondělí, středa 08:00 – 17:00 hod.
• písemné žádosti přijímají podatelny jednotlivých územních pracovišť ve dnech

• písemné žádosti přijímá podatelna v sídle ve dnech

• elektronické žádosti přijímá KHS na adrese své e-podatelny podatelna@khsstc.cz nebo ve formě datové zprávy prostřednictvím své datové schránky ID DS hhcai8e

V. Případné platby lze poukázat

Bankovní spojení pro všechny v úvahu přicházející platby od veřejnosti ve prospěch KHS – Platby od veřejnosti.xls

VI. Identifikační číslo KHS

IČ: 710 09 159

VII. Daňové identifikační číslo povinného subjektu

KHS není plátcem daně z přidané hodnoty.

VIII. Dokumenty 
 

            Konečný rozpočet 2010

            Schválený rozpočet 2010

            Konečný rozpočet 2009

            Schválený rozpočet 2009

                         
IX. Žádosti o informace

Žádosti o informace lze podávat v úředních hodinách na výše (v kontaktech) uvedených pracovištích buď přímo ústně (v úřední dny) nebo písemným podáním. Písemné žádosti lze též zaslat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jako elektronickou zprávu na adresu elektronické podatelny KHS. Žádost je podána dnem, kdy byla KHS doručena.

Ústně podanou žádost o informaci příslušný zaměstnanec buď ihned vyřídí, je-li to možné, nebo poskytne občanu vysvětlení a poučení.

Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

Za písemnou žádost se dle zákona považuje písemné podání:

• z něhož je zřejmé, že bylo adresováno KHS jako povinnému subjektu dle zákona,

• z něhož vyplývá, že se žadatel domáhá poskytnutí konkrétní informace podle zákona, a to srozumitelným způsobem,

• které obsahuje dostatek údajů nutných k identifikaci žadatele a jeho doručovací adresu:

  • údaji nutnými k identifikace žadatele – fyzické osoby jsou:

  • jméno a příjmení,

  • datum narození,

  • adresa místa trvalého pobytu, event. adresa pro doručování, liší-li se od místa trvalého pobytu;

  • údaji nutnými k identifikace žadatele – právnické osoby jsou:

  • název (obchodní firma),

  • identifikační číslo,

  • adresa sídla, event. adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla.

(Adresou pro doručování může být i elektronická adresa žadatele.)

Neobsahuje-li písemná žádost výše uvedené náležitosti, není žádostí ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

KHS posoudí obsah žádosti a:

a.     v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil; neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů, rozhodne o odmítnutí žádosti,
b.     v případě, že požadované informace se nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů žadateli,
c.     poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od přijetí podání nebo od upřesnění žádosti podle písmene a), a to písemně, nahlédnutím do spisu, včetně možnosti pořídit kopii, nebo na paměťových médiích.

Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dní. Závažnými důvody jsou:

a.     vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
b.     vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
c.     konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami KHS, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti

Pokud KHS žádosti byť jen zčásti nevyhoví, musí být v zákonné lhůtě pro vyřízení žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popř. její části, s výjimkou případů, kdy se žádost pouze odloží. Žádost o poskytnutí informace může být odmítnuta pouze ze zákonných důvodů.
 
Rozhodnutí vydává ředitel KHS. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou žadatele.

Proti rozhodnutí KHS o odmítnutí žádosti lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí nebo od marného uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti.

Jestliže KHS ve lhůtě pro vyřízení žádosti neposkytla informace či nevydala rozhodnutí podle § 15 odst. 1 zákona, má se za to, že vydala rozhodnutí, kterým informace odepřela; proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyřízení žádosti.

Odvolání musí splňovat náležitosti písemné žádosti (viz výše). Odvolání se podává v sídle KHS nebo na adresu její elektronické podatelny.

KHS je povinna odvolání předložit do 15 dnů ode dne jeho doručení svému nadřízenému orgánu, jímž je Ministerstvo zdravotnictví ČR, Palackého nám. 4, Praha 2. Odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů od předložení odvolání KHS. Jestliže v uvedené lhůtě o odvolání nerozhodne, má se za to, že vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil; za den doručení tohoto rozhodnutí se považuje den následující po uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání. Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

X. Příjem žádostí a dalších podání 

Při podávání žádostí, stížností, předkládání návrhů, podnětů či jiných dožádání se postupuje obdobně jako je uvedeno výše v bodu IX. Pro příjem písemných žádostí a dalších podání jsou určeny podatelny KHS (viz výše v kontaktech). Ostatní pracoviště přijímají i ústní podání, avšak pouze v úředních dnech pondělí a středa v době od 8.00 do 17.00 hod. Elektronická podání podepsaná zaručeným elektronickým podpisem přijímá KHS datovou schránkou na adrese výše uvedené v kontaktech.

XI. Opravné prostředky

Proti rozhodnutím o právech a povinnostech osob vydaným KHS ve správním řízení (tj. dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů) lze uplatnit následující řádné opravné prostředky:

1. Proti příkazu vydanému ve zkráceném řízení dle § 150 odst. 1 a 2 zákona může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal.

2. Účastník řízení může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu (viz níže) a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.

Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.

Ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu stanoví následující náležitosti podání:

Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

• Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3 správního řádu.

• V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.

• Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Podání opravného prostředku je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu.

Pro příjem písemných podání jsou určeny podatelny KHS (viz výše v kontaktech). Ostatní pracoviště přijímají i ústní podání, avšak pouze v úředních dnech pondělí a středa v době od 8.00 do 17.00 hod. Elektronická podání podepsaná zaručeným elektronickým podpisem přijímá výhradně e-podatelna na adrese výše uvedené v kontaktech.

XII. Formuláře

Formuláře používané pro jednotlivé životní situace najdete na záložkách jednotlivých organizačních útvarů KHS v levé nabídce.

XIII. Popisy postupů, návody pro řešení životních situací

Postup řešení životní situace

XIV. Nejdůležitější používané právní předpisy
 

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním
• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, o hygieně potravin
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 882/2004, o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat
• Nařízení Komise č.2073/2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny, ve znění Nařízení ES č.1441/2007
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1935/2004, o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami
• Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vod, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
• Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 292/2006 Sb.
• Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.
• Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
• Vyhláška č. 26/2001 Sb., o hygienických požadavcích na kosmetické prostředky, o náležitostech žádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o požadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody
• Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 138/2003 Sb., kterým se stanoví vzor služebního průkazu zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví
• Vyhláška č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, ve znění vyhlášky č. 521/2005 Sb.
• Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
• Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb.
• Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb.

   

Všechny výše citované právní předpisy v platném znění jsou v elektronické podobě (ASPI) přístupny k nahlédnutí na kterémkoliv pracovišti KHS v úředních dnech (pondělí, středa) v době od 8.00 hod do 17.00 hod. Texty jednotlivých právních předpisů najdete také na webových stránkách Ministerstva vnitra, které v souladu s ustanovením § 12 odst.1 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, zveřejňuje stejnopis Sbírky zákonů způsobem umožňujícím dálkový přístup.

XV. Sazebník úhrad za poskytování informací

Pokud si poskytnutí informace v důsledku mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací nebo pořizování kopií, opatřování technických nosičů dat nebo odeslání informací vyžádá vznik nákladů, bude informace žadateli poskytnuta až po prokazatelné úhradě poskytované služby. V takovém případě poskytnutí žádosti předchází písemné oznámení žadateli obsahující výzvu k úhradě nákladů, jejich výši v Kč a odůvodnění s údaji o tom, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla částka KHS vyčíslena. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne doručení výše citovaného písemného oznámení požadovanou úhradu nezaplatí, KHS jeho žádost odloží. Výši úhrady stanoví sazebník úhrad nákladů:
 

XVI. Výroční zpráva podle zákona č.106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Výroční zprávy o poskytnutí informací jsou zpracovávány na základě ustanovení  § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, který KHS jako povinnému subjektu stanovuje každoročně zveřejnit údaje o této činnosti v předepsané struktuře vždy do 1. března roku následujícího. Předmětem výročních zpráv je souhrnná evidence písemných žádostí fyzických a právnických osob o poskytnutí informací.